to jsem já...
AHOJ! Já jsem květinová víla ŠEŘINKA . Zde s můžeš číst můj denník. Myslím, že o mě ještě moc nevíš.
BYDLÍM V PŘÍRODĚ A KVĚTINOVÝCH ZAHRÁDKÁCH DOBRÝCH LIDÍ. NEMÁM MOC NEPŘÁTEL. ZIMU PŘEŽIJU V KVĚTINÁČI, KTERÝ MI DOBRÁ HOSPODINĚ VŽDY PŘIPRAVÍ
25.srpna
Dnes mne v podobě květiny málem utrhla malá Mařenka. Mohla jsem skončit ve váze! Hrozná představa!
1.září
Dnes pršelo. V květinových zahrádkách bylo mokro. Nudila jsem se. Děti byly ve škole a tak jsem neměla koho škádlit. A všichni, co nebyli ve škole a v práci, byli zavření doma. Ach ta nuda...
28. září
Dnes svítilo slunce. Lidé se procházeli v parku a všichni byli šťastní. Motýlí křídla plula vzduchem, a děti si hrály v trávě. Poletovala jsem kolem nich až do večera.
11. října
Dnes za mnou přišla víla Šerilka . Výpravu do Květinového údolí uskutečníme zítra. Potřebujeme na zimu sirup z hrnečku ořechové víly, která bydlí v Květinovém údolí. Je to moc daleko, a je to nebezpečná cesta. Ale těším se...
12. října
Už se jde!!! Přez bukový les je to dlouhá cesta. Potom je tam veliká řeka kterou musíme přeletět. Ale je tam silný vítr takže nevím, zvládnu-li to. A potom přeletíme přez starý a rozlehlý park. A nakonec je Květinové údolí.
25. října
Jsme u té veliké řeky. V bukovém lese nebylo na denník dost času a ani světla. A stejně už musím jít...
28. října
Jsme za řekou. Ještě ten park... Ale už jsme moc unavené, tak asi tady zůstaneme ještě zítra a potom poletíme. Dobrou noc!
2. listopadu
Mám tři zprávy. Jednu dobrou, druhou horší a ta třetí je nejlepší. Ta horší je, že jsem stratila petrklíč, který odemyká můj denník. Musela jsem najít nový. Ale v parku to nebyl až takový problém. Ta dobrá je, že jsme už u ořechové víly a ta nejlepší je, že domů poletíme na vrabci, který přátelí z ořechovou vílou.
